Další seminář futsalu, tentokrát pod vedením Davida Mycocka

Ve dnech šestého až sedmého listopadu pořádal tým Brna Avoy MU další seminář futsalu. Vedl ho britský trenér futsalu David Mycock, se kterým jsme se neviděli poprvé, byl s námi už například minulý rok v Polničce na futsalovém soustředění. V sobotu se měla čtyřhodinová část konat tam, kde vždy, tedy v budově Ekonomicko-správní fakulty v místní tělocvičně. Sice jsme se setkali, ale kvůli administračním problémům jsme nakonec museli skončit ne v pět hodin, ale v půl čtvrté, nám to však nevadilo. David je velmi temperamentní člověk, nejdřív se ale slova ujal Lukáš Másilko, náš hlavní trenér, a přivítal nás na semináři, sdělil pár slov o organizaci a dalších detailech a pak předal slovo Davidovi, ten už hovořil v Angličtině. Rovněž nás přivítal a pak se začala ve skupinkách provádět různá velmi zajímavá cvičení. Byli jsme rozděleni na trojice, každá měla jeden míč, měli jsme se držet za ruce a za chůze i bez chůze si takto přihrávat a stále rychleji. Z dalších technik se mi líbily naprosto všechny, byly velmi zajímavé a nezvyklé oproti cvičením, která děláváme při trénincích běžně. Různé techniky s míčem, nahrávky v kruhu, střelba za běhu, obíhání živých překážek a další. Po těchto technikách se uskutečnil první zápas na tomto semináři Brna proti Praze. Byly to nervy! Zápas byl napjatý do poslední minuty, Brno se ale ujalo vedení. Praha však bojovala srdnatě a ve druhém poločase fauly překročily počet tři, znamenalo to tedy, že se střílela penalta. Jeden z nejlepších střelců Prahy se napřáhl, vypálil a překonal brankáře Brna. Na zvrat už nebyl čas, zápas tedy skončil remízou. Po náročném odpoledni jsme se šli občerstvit do jedné restaurace, kde většina z nás strávila večer v příjemné konverzaci, hráči Brna s pražskými, trenéři mezi sebou, s Davidem... Druhého dne se konal seminář už dopoledne, byl to čtyřhodinový blok. Tentokrát ale naše cesta směřovala do Bohunic na univerzitní kampus do zbrusu nové haly, kterážto byla nádherná, velká a profesionálně provedená s klaxonem, tribunami... Opět následovala různá cvičení s míčem jako například, kdy stáli dva proti sobě, museli držet míč mezi zády či břichem a takto s ním jít kousek a zpět. Nebo podobná věc, kdy jsme museli udržet míč ve skloněné poloze zad na krku a dělat s ním dřepy nebo s ním jít, aniž by nám upadl. Z dalších cvičení mne zaujaly tyto: Opět stáli dva proti sobě, jeden držel míč a musel toho druhého obkružovat míčem, jako mezi rukama, nad hlavou, za zády a tak různě, což bylo velmi zajímavé. Nebo si měla skupinka sednout, předat si míč pouze nohama na nohy druhého, ten s míčem se měl otočit o 360 stupňů a opět míč předat druhému. Pak každému z nás David rozdělil čísla. Zaujali jsme určitou polohu - leh na zádech, na břichu, sed, a trenér vždy řekl dvě čísla, ta se zvedla, byl vhozen do prostoru míč, dva lidi s čísly běželi za míčem, kdo ho dostihl dřív byl útočník, druhý obránce, útočník běžel na bránu a střílel. Mnoho a mnoho dalších rozličných, pestrých a zajímavých cvičení se za seminář provádělo, jedno zajímavější než druhé. Pak přišel čas rozhodujícího zápasu Brna proti Praze o putovní pohár. Ve VYškovci na soustředění pohár vyhrála Praha, všichni čekali, jak tomu bude tentokrát. Zápas se nesl v ještě větším napjetí než předchozího dne, všichni dobře bránili i útočili, nikdo nechtěl udělat chybu, avšak faulům se obě družstva nevyhnula. Jeden z nejlepších futsalistů Brna, Mates, vstřelil branku hned v úvodu utkání a pražskému týmu se do konce prvního poločasu nepovedlo srovnat. Nastal poločas druhý, v němž Praha velmi intenzivně útočila, avšak Brno bránilo jako lvi. Protože Brno překročilo ve druhém poločasu tři fauly - týmové a osobní chyby, opět se střílela penalta, kopal ji tentýž hráč jako předešlý den, avšak ke štěstí Brna neproměnil. Čas kvapil a zápas vrcholil, Praha velmi tlačila, Brno bránilo a vteřiny uplývaly. Pak to přišlo, ozvala se ukončovací siréna a zápas dopadl ve prospěch jedné střelené branky Brna, tudíž pohár má opět v držení brněnský tým. Radost Brna neznala mezí, pražský tým přišel poblahopřát a pak pohár počal kolovat mezi hráči Brna, každý ho zvedl nad hlavu, panovaly nejrůznější pokřiky a výlevy radosti. Tento seminář byl nádherný, splnil přesně to, co jsem čekala a ještě daleko víc, byla legrace, správné sportovní vyžití a adrenalin, jak má být. Jsem moc ráda, že jsem mohla prožít tento krásný seminář, být s hráči Prahy i Brna, s trenéry i Davidem. Na facebooku ve skupině Futsal pro nevidomé a na: www.teiresias.muni.cz/futsal budou časem fotky i videa. Na konec sezony se uskuteční ještě jeden seminář či zápas o pohár.