Futsalový seminář v Nymburku

Futsalový tým Prahy tentokrát uspořádal futsalový seminář v Nymburku, od čtrnáctého do šestnáctého května roku 2010. Brněnský tým AVOJ MU jel v tomto složení: Honza Hegr, Katka Lingová, Fenzik a já, zbytek tvořili naši trenéři. Pražský tým dorazil ve vícero hráčích. Cesta, jeli jsme dvěma auty, probíhala v dobré atmosféře a pohodě, kdy se diskutovalo o všem, co nám na jazyk přišlo. Hotel byl špičkový, jak pokoje, tak i strava a veškerý servis. Po ubytování a dobré večeři následovalo představení jednotlivých hráčů a trenérů obou týmů. Hodinu pak ti, kteří chtěli, trávili v regeneračním bazénu. Po příjemném uvolnění jsme se sešli v hotelové restauraci, kde se u dobrého pití i jídla četla futsalová pravidla, od základních jako délka samotného zápasu, po vysvětlení, kdy se kope rohový kop, přímý, nepřímý, jaké jsou fauly týmové, osobní, týmové a osobní. Pražský tým měl akci vskutku plně pod kontrolou, ještě v páteční večer nám vedoucí Prahy Zdenek Barlog, ukázal cenu, o kterou se mělo hrát v neděli, krásný pohár. Sobotní dopoledne jsme trávili v tělocvičně, vše se nacházelo v hotelu, bylo to vlastně obrovité sportovní centrum. Tento trénink vedli pražští trenéři. Začalo se rozběhem, jiným, než, na který jsme byli zvyklí, jiný hlavně, že se běhalo ve dvojicích i ve způsobu běhů. Startovaly se běhy např. ze sedu, lehu, dřepu... Jakmile hráč doběhl, obvykle obíhal stojící metu, běžel za svou skupinou, která si hráče měla donavigovat. Následovala rozcvička. Po strečingu probíhala nejrůznější cvičení zaměřená na procvičování přihrávek, techniky vedení míče, střelbu, na procvičování orientace po hřišti. Trénink trval zhruba čtyři hodiny, byl hodně intenzivní, náročný, ale i plný legrace jako každý trénink. Oběd a ppolední klid nám přišli k duhu. Trénink odpolední si vzalo na starost Brno. Následovaly rozběhy dle našich zvyků, běhání samostatně na mety - živé překážky, naše trenéry, mety se musely vždy oběhnout. Rozcvičku si pak přebral náš spoluhráč Honza, vedl ji bravurně. Tento trénink se soustředil především na různé hry a techniky, v nichž se mělo střílet, ať už penalty, nebo, kdo dá víc střel, či se hráči rozdělily na dvě skupiny, s kadou bylo několik trenérů. Úkolem bylo střílet na druhou stranu míče tak, aby protistrana nechytla míč a ten jim unikl, hrálo se na dva sety, ale vyrovnalo se a musel rozhodnout třetí. Nakonec následovala hra smíšených týmů. Ve hře panoval typický adrenalin, neobešla se beze srážek a faulů, ale padaly i branky. Po pětadvaceti minutách, kdy byl poločas, se obvykle střídalo, pokud měl kdo střídat. Večer většina z nás strávila v místní restauraci sledování hokejového utkání. Poslední trénink v neděli měla na starost opět Praha. Následovaly opět rozběhy a také dnes v jejich stylu. Byly dvě skupiny. Nejdřív jsme měli běhat na čas ve štafetovém běhu, byli jsme v zástupu, doběhl první, zařadil se na konec, běžel další a takto celý běh pokračoval do konce.Další rozběh tkvěl v tom, že se měli členové skupineek zapojit do vláčků a buď vagonky připojovat, nebo odpojovat, běh byl na čas a na rychlost. Mnozí to neustáli, neb byli ovlivněni odstředivou silou při vybírání zatáček, jako se to stalo mi. Běžela jsem mezi Honzou a Fenzikem. Zatáčeli jsme a mohutně to s námi trhla. Já to nevychytala a ocitla jsem se z větší poloviny na zemi. Fenzik mne ale naštěstí zvedl a všichni jsme úspěšně doběhli. Po rozbězích se uskutečnilo protažení. Nejdříve se cvičení s míčem hodně podobala těm předchozím z minulého dne, technika vedení míče, nahrávky, střelba z běhu i z místa. Poté jsme si zahráli cvičný zápas smíšených týmů. Ten se nesl v atmosféře adrenalinových situací, bojů o míč, faulů, srážek, šancí a řvaní slova voj. Jakmile zápas skončil, byla naplánovaná pauza, neb po ní mělo dojít khlavnímu zápasu mezi Brnem a Prahou, na který se všichni těšili. V našem týmu se domlouvaly poslední detaili, rady, hecování taky bylo slyšet, dolaďovala se naše strategie... Pauza skončila, týmy se rozestavěly a hvizdem byl zahájen osudový zápas. Všechny otivoval jistě ten nádherný pohár, který už netrpělivě čekal na ten tým, který si jej přebere. Naše chytrá strategie fungovala, máme u nás vskutku chytré hlavičky! Všichni se činili,j ak jen mohli, opět se pokřikovalo voj, komunikace mezi hráči se mi taky líbila, mnozí z obou týmů byli v krásných šancích a na dosah branky, ale oba gólmani byli špičkoví a snažili se. I nyní padlo několik trestů, ale nikdo neohrozil tým penaltou, mnohé srážky byly ošklivé, v Praze muselo dojít i na střídání, ale nikomu se nic vážného nestalo. Druhý poločas byl ve znamení ještě většího napjetí. Branka stále nepadla! Čas kvapil! Všichni si říkali, rozhodnou penalty! Zbývala poslední minuta, času málo... Už jen půl minuty! Pak se to stalo! Fenzik se rozbíhá na bránu, byl se mnou v útoku. Běžel skvěle s míčem! Ocitl se v krásné pozici, kdy byl úplně sám. Vteřiny plynuly! Navigátorka řvala: "Střílej, střílej!" Připravil si střelu. Než se k němu dostali obránci vypálil krásnou střelu! Padl gól! Naše nadšení neznalo mezí! Objímali sme Fenzika, že říkal: "Vy mě snad zabijete!" Ale bylo, proč ho objímat,fakt je to borec! Třicet sekund bylo pro Prahu zoufale málo! Odvetná branka nepadla a tým Brna vyhrál. Radost byla obrovská. S týmem Prahy jsme si potřásli rukama! Fenzik byl po právu chválen, ale taktéž i hráči od trenérů a my jsme za ně taky byli rádi! Fakt to s námi nemají snadné, ale odvděčili jsme se jim! Po obědě a poledním klidu byla poslední část programu. Náš trnér Lukáš si připravil komentovaný zápas futsalu mistrovství světa, finále, konaný roku 2007 mezi Anglií a Španělskem. Zápas běel a Lukáš nám profesionálně říkal, co se kdy v zápasu dělo, proč kdo byl faulovaný, jak kdo běží, kdo dával branky, vyhrálo Španělsko. Já osobně jsem tímto seminářem víc než jen nadšena! Byl nádherný, plný legrace, herních zážitků, i poznáváním Prahy a naopak, tedy hráčů i trenérů, opět jsem se mohla mnohé naučit,, seminář mne motivoval daleko víc ještě zabrat a díky za něj všem! Pro zájemce, fotky budou časem zde: www.teiresias.muni.cz/futsal v odkazu reaalizované akce. Každému, kdo by si chtěl zkusit futsal, to velmi doporučuju, nebudete litovat, naopak! Čím víc se rozšíří do povědomí lidí, tím líp! Příští soustředění, pod záštitou týmu Brna se bude konat v červenci ve Vyškovci.  

Test futsalových dovedností

Tak jako minulý rok i ten letošní nás čekal na futsalovém tréninku test našich dovedností. Dorazili jsme téměř všichni, což trenéři, kterých byla také většina, uvítali. U většiny disciplín jsme byli rozděleni na dvě skupiny kvůli urychlení cvičení, tahle metoda však nebyla moc účinná. Nejdřív následovaly nejrůznější rozběhy, tentokrát náš trénink probíhal na komárovském venkovním hřišti a umělé trávě, což bylo pro všechny nezvyklé. Strečing si pak vzal jeden náš hráč přezdívaný Fenzik. Rozcvičku vedl znamenitě, tak, jak má být, od mnohých padaly humorné hlášky. Po důkladném protažení našich těl si nás trenéři rozebrali a rozeskupinkovali. Disciplíny byly obdobné jako loni, od běhu na orientaci, po závěrečné střílení penalt na přesnost a na branky, dále jsme procvičovali vedení míče a nahrávky. Běh na orientaci probíhal tak, že na hráče navigátor jednou zavolal, ten měl běžet bez hlasové navigace do poloviny hřiště směrem prve zvolaného hlasu a od půlky byl už hráč navigován. Obdobný běh následoval rovněž z jedné strany hřiště na druhou, kdy se ale běželo sprintem, hráči už byli navigováni a měřil se čas. Následně jsme měli za úkol vedení míče, kdy nám trenéři určovali po určitých úsecích změnu směru, rovněž na cestě byla i živá překážka, která nám slovem Voj dala o sobě vědět a hráči ji museli správně obejít. Veškeré disciplíny byly vykonávány vždy dvakrát, trenérů bylo hodně a skupinky hráčů dvě, takže vždy po jednom běhu se trenéři prohodili a kontrolovali další skupinku. Dalším úkolem nebylo nic jiného, než trénování správných nahrávek, co do techniky a přesnosti. Trenér hráči vždy nahrál, ten musel míč správně zpracovat, ne vždy byly nahrávky přesné a hráč pak musel trenéru nahrát míč zpět, v případě hráče ale šlo o to, aby nahrál přesně. Sebemenší chyby byly rozhodčími hodnoceny a zapisovány, výsledky se dovíme časem. Další úkol byl trošku neobvyklý, ale líbil se mi. Skupinky se sjednotily a hráči měli zaujmout kruh. To se povedlo. Trenér nám dal míč a testoval naši schopnost orientace po kruhu, např. Nějaký hráč měl přihrát, nejdřív rukou, pak nohou, míč dle určení trenérů např. o tři hráče vpravo, o dva vlevo, ale pro talentované se úkoly dávaly i těžší, např. o osm vpravo. Občas se zopakovala jména v kruhu pro usnadnění naší orientace, někteří se úkolu zhostili skvěle,jiní prokázali dovednosti v jiných disciplínách. Pokud hráč špatně zpracoval nahrávku, museljít pro míč a vrátit se na původní pozici. Tento úkol se různě obměňoval, nejdřív jsme si v kruhu přihrávali a hovořili jsme, pak totéž, ale bez mluvy, dále pak se trénovaly změny pozic jednotlivých členů kruhu, nejdřív opět s hlasy, pak bez nich. Další disciplína tkvěla v tom, že se hráči postavili na pozici, z níž se střílí penalta. V brance byl gólman, za brankou navigátor. Hráč měl, a bylo to pro nás neobvyklé, střílet právě na přesnost na hlas navigátora, každý měl pět střel. Podobný úkol byl už jen v pouhém střílení penalt, ozval se brankář, člověk u středu branky a klepli nám na levou a pravou tyč, zde šlo tedy míč umístit tak, aby ho gólman nechytl. A posledním úkolem bylo střílení na branku z běhu. Myslím, že na hráčích je další rok futsalu hodně poznat. A protože tým Prahy je aktivní, naplánoval víkendový seminář futsalu v Nymburku, o němž se zmíním v dalším článku. Věřím, že seminář bude patřit k vydařeným, stejně jako mne natchla celá hra futsalu, díky všem, kteří mají se mnou trpělivost.