sobota 3. prosince 2011

Autogramiáda Jiřího Žáčka a Adolfa Borna

V sobotu třetího prosince tohoto roku, jak se někteří mohli dozajista dočíst na různých zdrojích na internetu, se v brněnské Olympii, v kavárně Knih centrum, konala autogramiáda Jiřího Žáčka a Adolfa Borna na jeho z brusu novou knihu pohádek. Lidí zde bylo požehnaně, od starších, po úplné děti. Čekání na začátek se neslo v duchu kupování knih a vůně servírované kávy. Asi po půl hodinovém čekání se oba, autor i ilustrátor dostavili. Uvítala je uvaděčka akce, která řekla, kdo jsou a představila knihu. Pak se ptala na pár otázek, jak na autora, tak na malíře kreseb. Mělo následovat autorské čtení, to se ale žel neuskutečnilo. Když jsme čekali na jejich příchod, mnozí napsali na lístek své dotazy a uvaděčka je pak četla. Padaly dotazy na oba, jak na pana Žáčka, tak i na pana Borna. Lidé se ptali, kdy oba autoři začali poprvé psát a malovat, co je k tomu vedlo, ptali se na vztah autora ke zvířatům, vznesen byl dotaz, jak budou oba trávit Vánoce. Odpovědi obou se nesli ve velmi vtipném duchu, téměř, co slovo, to perla, dovolím si ocitovat některé odpovědi. Nejvíc se mi líbila asi autorova odpověď na dotaz, jak bude trávit Vánoce. Na to řekl, že Vánoce bude trávit podle pana Kalouska. Ne, že by sice na kapra neměli, ale musí se šetřit, proto bude výhodnější místo, aby se žralo, radši víc číst. Ilustrátor na dotaz, jaká je jeho nejoblíbenější země prozradil, že Řecko a Turecko. Na dotaz vztahu ke zvířatům autor sdělil, že vždycky zvířat měl spoustu, jak ve svém mládí, tak i nyní. Nejhorší to bylo prý u myší, které prý vždy po měsící přivedli na svět dalších patnáct mladých. Dále uvedl, že jemu bylo líto je topit, tak je vždy zanesli do stohu a nakonec tam přinesli i samotné rodiče. Na dotaz, co autora přimělo k psaní, odpověděl, že je sice stavař, ale za dobu tří let, kdy práci vykonával způsobil prý velké škody a nechtělo se mu pracovat rukama, proto začal psát. Po zodpovězení dotazů následovala samotná podpisová akce. Já seděla od obou autorů relativně nedaleko. Dostala se mi do ruky i samotná kniha, desky má tvrdé, je relativně velká i těžká, psaná na křídovém papíře, na deskách je ozdobně vyryt nápis a pod ním obrázek. Na této akci jsem byla poprvé, ale zážitky z ní, jsou naprosto úžasné.