Má účast na hokejovém zápasu mezi Kometou Brno a Slavií Praha

Třináctého února se v šest hodin večer konal další zápas extraligy mezi Kometou Brno a Slavií Praha. Od mého kamaráda Martina, s nímž jsem byla v brněnském podzemí, jsem dostala nabídku, že se s ním a ještě jedním jeho kamarádem, mohu zápasu zúčastnit. Protože jsem na takové akci ještě nikdy nebyla, přijala jsem. Ukázalo se ale nakonec, že Martin na akci nedorazí, proto jsem se domluvila s jeho kamarádem Jirkou. Naše kroky směřovaly do haly Rondo, kde se měl zápas konat. Tam už bylo mnoho lidí a přišli jsme akorát včas. Zápas se nesl v duchu pokřikování chorálů od převážně brněnských fanoušků. Pokud se děla nějaká významnější akce, okomentoval mi ji buď Jirka, nebo přímo hlasatel. V průběhu hry jsme se dověděli, že hala Rondo byla vyprodaná do posledního místa. V zápasu se nejdřív ujalo vedení Brno, což fanoušci nadšeně vítali. V průběhu hry se však štěstí obrátilo a Praha vyrovnala na tři, tři. konec, ale i v celém zápasu byl poznamenán několika přesilovými hrami, což vždy fanoušci patřičně okořenili. Protože se v normální hrací době nerozhodlo o výsledku, muselo se hrát prodloužení. Po dvou minutách přišla k nelibosti domácích fanoušků střela, která padla do naší brány. Ač sice Brno prohrálo, já sama za sebe mohu říct, že pro mne osobně to byl neopakovatelný zážitek. U žádné televize ani v hospodě s přáteli člověk nenasaje tak krásnou atmosféru, když je na zápasu živě, slyší fanoušky a pak sám, stržen tím vším, začne fandit. Snad tahle akce nebude poslední.