pátek 6. ledna 2012

Autorské čtení Petra Hrušky

Ač tento článek píši s mírným zpožděním, doufám, že i tak se třeba bude trochu líbit... Několik dnů po autogramiádě pana Žáčka mne kamarádka nebydlící v Brně oslovila s nabídkou, že, protože pracuje občas ve studentském radiu R, které má pod záštitou Masarykova univerzita, zde bude dělat rozhovor s básníkem a spisovatelem Petrem Hruškou. Rozhovoru jsem se zúčastnit nemohla, ale následného autorského čtení ano. Sáhla jsem po této nabídce všemi deseti. Bylo dohodnuto, že po skončení rozhovoru pro mne ke škole přijde kamarádka s autorem. Po seznámení se a překonání mé počáteční trémy jsme se vydali pěšky na cestu do klubu Lajtnerka, což je legendární undergroundový klub, kde se mělo čtení uskutečnit. Po troše bloudění, aby se ta naše cesta nezdála tak monotónní, jsme dorazili na místo. Protože byl ještě čas, v místní kavárně jsme se lehce občerstvili. A když se čas nachýlil, přišli jsme do sálu. Zanedlouho kamarádka uvedla autora. Svou poezii četl zhruba pětačtyřicet minut. Verše to byly náročné, mnohé pro čtenáře možná i nepochopitelné. Po čtení, které autor uměl výborně podat, následovala krátká přestávka. Když skončilo, program dále pokračoval besedou s autorem. Nejdřív se beseda nesla v duchu normálních dotazů jak autor dlouho píše, co mu k toho vedlo apod. Pak se ale do řeči dala jedna dotyčná a ta začala autorovi dávat lekci jako nezkušenému školáčkovi. Začala se tam do něj navážet, že nerozumí jeho veršům, ptala se, proč vlastně dostal mnohá ocenění. Autor odpovídal profesionálně např., že řekl, že nevadí, když ona paní nerozumí jeho veršům, že mnohdy při psaní ani on sám, a že by bylo lepší, kdyby si zvolila jiného autora. Na dotaz, proč dostal autor ceny odpověděl, že se má ptát těch, kteří mu je dali. Měla jsem z té dotyčné smíšené pocity a ona pak odešla domů. Diskuse se pak sice nesla v přátelštějším duchu, ale nebylo to už ono. Z časových důvodů byla beseda ukončena a závěr programu mělo tvořit čtení amatérsky psaných děl zúčastněných tzv. šuplíkářů, že píši do šuplíků. Mnohá díla se mi velmi líbila a bylo poznat, že začínající spisovatelé již mají s veršemi zkušenosti. Sama za sebe mohu říct, že ač mi akce byla a nejen mi, znepříjemněna onou útočící osobou, i tak jsem moc ráda, že jsem se jí mohla zúčastnit.