Test futsalových dovedností

Tak jako minulý rok i ten letošní nás čekal na futsalovém tréninku test našich dovedností. Dorazili jsme téměř všichni, což trenéři, kterých byla také většina, uvítali. U většiny disciplín jsme byli rozděleni na dvě skupiny kvůli urychlení cvičení, tahle metoda však nebyla moc účinná. Nejdřív následovaly nejrůznější rozběhy, tentokrát náš trénink probíhal na komárovském venkovním hřišti a umělé trávě, což bylo pro všechny nezvyklé. Strečing si pak vzal jeden náš hráč přezdívaný Fenzik. Rozcvičku vedl znamenitě, tak, jak má být, od mnohých padaly humorné hlášky. Po důkladném protažení našich těl si nás trenéři rozebrali a rozeskupinkovali. Disciplíny byly obdobné jako loni, od běhu na orientaci, po závěrečné střílení penalt na přesnost a na branky, dále jsme procvičovali vedení míče a nahrávky. Běh na orientaci probíhal tak, že na hráče navigátor jednou zavolal, ten měl běžet bez hlasové navigace do poloviny hřiště směrem prve zvolaného hlasu a od půlky byl už hráč navigován. Obdobný běh následoval rovněž z jedné strany hřiště na druhou, kdy se ale běželo sprintem, hráči už byli navigováni a měřil se čas. Následně jsme měli za úkol vedení míče, kdy nám trenéři určovali po určitých úsecích změnu směru, rovněž na cestě byla i živá překážka, která nám slovem Voj dala o sobě vědět a hráči ji museli správně obejít. Veškeré disciplíny byly vykonávány vždy dvakrát, trenérů bylo hodně a skupinky hráčů dvě, takže vždy po jednom běhu se trenéři prohodili a kontrolovali další skupinku. Dalším úkolem nebylo nic jiného, než trénování správných nahrávek, co do techniky a přesnosti. Trenér hráči vždy nahrál, ten musel míč správně zpracovat, ne vždy byly nahrávky přesné a hráč pak musel trenéru nahrát míč zpět, v případě hráče ale šlo o to, aby nahrál přesně. Sebemenší chyby byly rozhodčími hodnoceny a zapisovány, výsledky se dovíme časem. Další úkol byl trošku neobvyklý, ale líbil se mi. Skupinky se sjednotily a hráči měli zaujmout kruh. To se povedlo. Trenér nám dal míč a testoval naši schopnost orientace po kruhu, např. Nějaký hráč měl přihrát, nejdřív rukou, pak nohou, míč dle určení trenérů např. o tři hráče vpravo, o dva vlevo, ale pro talentované se úkoly dávaly i těžší, např. o osm vpravo. Občas se zopakovala jména v kruhu pro usnadnění naší orientace, někteří se úkolu zhostili skvěle,jiní prokázali dovednosti v jiných disciplínách. Pokud hráč špatně zpracoval nahrávku, museljít pro míč a vrátit se na původní pozici. Tento úkol se různě obměňoval, nejdřív jsme si v kruhu přihrávali a hovořili jsme, pak totéž, ale bez mluvy, dále pak se trénovaly změny pozic jednotlivých členů kruhu, nejdřív opět s hlasy, pak bez nich. Další disciplína tkvěla v tom, že se hráči postavili na pozici, z níž se střílí penalta. V brance byl gólman, za brankou navigátor. Hráč měl, a bylo to pro nás neobvyklé, střílet právě na přesnost na hlas navigátora, každý měl pět střel. Podobný úkol byl už jen v pouhém střílení penalt, ozval se brankář, člověk u středu branky a klepli nám na levou a pravou tyč, zde šlo tedy míč umístit tak, aby ho gólman nechytl. A posledním úkolem bylo střílení na branku z běhu. Myslím, že na hráčích je další rok futsalu hodně poznat. A protože tým Prahy je aktivní, naplánoval víkendový seminář futsalu v Nymburku, o němž se zmíním v dalším článku. Věřím, že seminář bude patřit k vydařeným, stejně jako mne natchla celá hra futsalu, díky všem, kteří mají se mnou trpělivost.