sobota 9. února 2013

Přednáška Pavla Hlušičky v Brně na téma autismus

O Pavlu Hlušičkovi jsem se již zmínila. Naše spolupráce pokračuje dále a okolnosti byly natolik příznivé, že ve čtvrtek sedmého února tohoto roku dorazil do Brna až z Keblic. Na přednášku, kterou zde pořádal, jsem rezervovala salonek v jedné restauraci a v určený čas, kdy už byli přítomni i pozvaní, akce začala. Protože jsem Pavla pozvala vlastně já, bylo na mně, abych vše uvedla a já jsem sdělila pár slov, ač s tím nemám žádnou zkušenost. Pavel poté počal hovořit a přednášku doprovázel i, jak on říká, svými autistickými přístroji. Dovolím si pro lepší představu čtenáře ocitovat několik jeho hříček, které uvedl. Jak sdělil, hraje si se slovy, není správné jeho humor chápat tak, že takhle bezpodmínečně sousloví chápe každý autista, jak říká pan Roškaňuk, co kus, to originál. První věcí, kterou tedy Pavel začal, bylo německé slovo besuch, v překladu návštěva. Dle jeho hříčky, autistické chápání tohoto pojmu je: Fajn, když přijde návštěva, budu těm lidem dávat vždy čaj v bezuchém hrnku. Svá slova doložil praktickou ukázkou, hrnkem s uraženým uchem. Dále hovořil o následující situaci: Představme si třídu, zde je autistický žák, dvě jeho spolužačky bez znevýhodnění, zbytek osazenstva není důležitý. Učitelka mu dá za úkol, aby správně rozdal a přiřadil: Plyšák tygr Vendule a plyšák lev, Andule. Autista si slova spojí a přiřadí spolužačkám plyšáky, Rovněž zde lev a tygr byli na ukázku. Ale on uvažuje dál. Tato situace byla doprovázena obrázky, následně i ještě více praktičtěji než doposud. Mohla bych nechat čtenáře hádat, ale nebudu vás trápit, neboť přemýšlení bolí. Dle autistického chápání světa a slov si tedy ten klučina spojil: lev Andule,to znám, levandule, květina. Tygr Vendule, tygrvendule, co to je, neznám. Načež by se dle slov Pavla mohlo klidně stát, že pak autista může dostat záchvat a začít házet židlemi na základě toho, že nezná kytku tygrvenduli. Tím chtěl říci, že učitel, když se v dobré víře snaží něco autistu naučit, měl by lépe rozvažovat slova, než zadá úkol. Opět svá slova podpořil ukázkou levandule, a to jak umělou kytkou, tak vonnou esencí, samotným kořením. Jeho v pořadí již třetí hříčka spočívala v tom, že, tehdy před několika lety šel v Praze místy, kde se nacházela restaurace s názvem Vesmírna. Okamžitě si spojil: Budeme se bavit o vesmíru... A protože chápe dvě verze slov či vět, pochopil to i tímto způsobem: Oves míru? A kde je oves války? Oves války hodíme do dálky, aby nastalo trvalé období míru. Válka nebude... Pro autentičnost ukázal dva sáčky střední velikosti, na jednom bylo na papírku napsáno: Oves míru a na druhém Oves války. Poslední hříčkou, také s praktickým předmětem, kterou zde budu citovat, je tato: Když se zeptáte člověka, jak se má, v dnešní době vám zpravidla odpoví, že se má špatně a už má všeho plné brýle. Autista, který se má dobře může namítnout, já se mám naprosto skvěle, nic mne netrápí a brýle mám úplně prázdné, přičemž ze stolu zvedl brýle beze skel. Ti, kteří by se dívali na internet, mohou vidět video, kde ukazuje, jak má 200 v pase, což při jeho postavě není možné a přece se tak skutečně stalo, že měl 200 v pase. K videu, kde bylo i názorné předvedení, mi poskytl komentář až on a já už vím, jak se to může stát. Ti, kteří sedívat mohou, taky uvidí rozluštění této záhady a ti, kteří se dívat nemohou, snad dostanou k videu tak jako já příslušný komentář, aby pochopili. Také rovněž ukázal, jak si, tehdy ještě, když pobýval ve Ville Vallile, vyrobil občanku, psanou azbukou, s jeho fotkou a podpisem Mnoháček Zgublačenko. Ukázky, které předváděl, byly i fotografovány. Po této humorně laděné přednášce se započala diskuse, kdy jsem přispěla i já zase z jiného soudku, jak co vnímám já, jak jsem se s ním poznala apod. Sama za sebe mohu říci, že tato akce pro mne byla jednak velmi poučná, ale i příjemná, plná humoru a mnoha zajímavých informací, dokonce jsem si s ním, jakožto básníkem a hudebníkem, měla tu čest i připít lahodným červeným vínem, kdysi to byl jeden z mých snů, se napít vína s umělcem. Těm, které tato problematika zajímá, zúčastnili se či někdy zúčastní podobných přednášek, přeji, aby i oni z akce měli podobné pocity jako jsem měla já. Pavlovi ještě jednou děkuji a jistě se v Brně na podobné akci uvidíme, jak spolu, tak třeba i s těmi, kdo čtou tento článek, za čas znovu.

Žádné komentáře:

Okomentovat