Mé bruslení

Nedávno mi přišel docela zajímavý mail. Byl od organizace Tandem Brno. Psalo se, že pro ty, kteří chtějí se nabízí asistent, který by s případnými zájemci chodil na bruslení. Už několikrát se mi poštěstilo, že jsem na bruslích stála, jak na ledu, tak i na kolečkových bruslích, tak jsem na ten mail odepsala. Naposled jsem sice bruslila v prváku střední školy, kde jsme měli celé jedno pololetí kurs bruslení, což už bylo nějakých pět let. Na mail mi bylo odpovězeno a já se s asistentkou dohodla na jednu středu, měly jsme jít na venkovní stadion na Nové sady. Setkaly jsme se podle stanovené dohody a už naše kroky směřovaly na nedaleký stadion. Nasoukat se po těch letech opět do bruslí stálo to správné úsilí, ale nakonec se povedlo. Konečně jsem po té dlouhé době zase vstoupila na led. Nejsem v tomto sportu vůbec dobrá, začátečník, ale bavilo mne to po celou tu dobu. Objížděla jsem tedy s asistentkou stadion, vyhýbaly jsme se lidem a konverzovaly. Asistentka je hrozně fajn, říkala mi, co dělám špatně, jak a co vylepšit. Netrvalo to nijak dlouho a začaly mne bolet nohy, ale tak, že jsem něco takového už dlouho nezažila. Člověka to svádělo k tomu, že chtěl odpočívat nebo to dokonce vzdát úplně, no, naštěstí jsem to neudělala. Svaly se pak zahřály a zase bruslení šlo o něco lépe. Akci jsem si víc, než jen užila, byla legrace, pád naštěstí ani jeden. Bude-li ještě k tomu počasí, stane se bruslení pravidelnější.