Naše účast na vernisáži lovosické nevidomé malířky Ivy Zuchové

Ve středu 17. května se v osmnáct hodin v sále lovosické knihovny konala vernisáž zdejší nevidomé malířky. Můj manžel Honza a já jsme měli na této akci hudebně účinkovat. Na místo jsme dorazili s dostatečným předstihem a v klidu jsme stihli vše potřebné odzkoušet. Moje jasanová hůl zaujala nejen ředitelku knihovny, ale i samotnou malířku a další lidi v plném sále. Na začátku akce malířku uvítala ředitelka knihovny, promluvil i lovosický místostarosta a krátce sdělil malířčin životopis. Poté se ujala slova dáma, která vede nadaci v Praze, kde malířka už deset let maluje svoje obrazy a nakonec promluvil i autor techniky, díky níž malířka obrazy maluje. Pak následovala hudební produkce, nejdřív čtyřech holek ze zdejší ZUŠ a nakonec naše improvizované vystoupení, přičemž před naším hraním jsem sdělila pár slov o mé holi. Na závěr pak Iva Zuchová namalovala celkem tři obrazy. Po této ukázce si mohli účastníci prohlédnout a osahat si celou řadu jejich již vytvořených obrazů. Technika malování, kterou si její autor zprvu dělal jen pro sebe, až později přišel na skutečnost, že by jí mohli malovat i nevidomí, spočívá zhruba v tom, že se na podložku připevní igelit a na ten plátno. Na toto plátno se pak špachtlí, to dělal autor této techniky, nanese barva, aromatem mi trochu připomínala asfalt. Poté se plátno zakryje deskou či rámečkem. Malířka pak hrotem pletací jehlice po plátně malovala své představy, byly to třeba řady lidí ve zdejším sále. Občas se zeptala, kam má malovat a autor techniky ji navedl, aby se jí postavy příliš nepřekrývaly. Byla to jedna z velmi zajímavých akcí za poslední dobu, a protože výstava bude trvat do začátku června, určitě ji mohu zájemcům doporučit.