Co pro mne znamená chůze v lesích a jak ji vnímám

Máte rádi lesy? Já velmi. Vždy, když je možnost jít do lesa, využiji ji. Je mi celkem jedno, jaký druh lesa to je, zda v něm převládají jehličnany či listnáče,
každý les má svou charakteristickou krásu. Vždy prožívám zvláštní pocity, když jdu lesem s bílou holí v ruce. Vnímám zpěv ptactva, šum stromů, slunce či
vítr, praskající větve, občas si sáhnu na nějaký strom nebo zakopnu o pařez. Když mi přijde pod ruku nějaký strom, například habr, chvíli se jím pokochám,
než pokračuji v cestě. Habr je pro mne jeden z nejzvláštnějších stromů. Má velmi hladkou kůru a sahat na něj je pro mne velmi příjemné. Dokážu poznat pár
stromů dle kůry, u jehličnanů pár stromů dle délky jehličí. Co se týká chůze, tak ta mě vždycky velmi bavila a stále baví. Je to vzrušující, když tak kráčíte
s holí, nevíte, kam šlápnete a musíte se spoléhat sami na sebe. Pokud už šlápnete někam, kde se dost těžce drží rovnováha, nemáte moc možností. Buď to
ustojíte, nebo spadnete. Pádů se mi už stalo hodně, ale bez pádů by cesta byla strašně monotónní. Když tak kráčím lesem, prodírám se mezi křovinami, vnímám
tu nádhernou vůni lesa, je to směsice vůní velmi různorodá, v lese cítíte vonící stromy, houby, tlející listí... Les na mne působí i velmi uklidňujícím
dojmem. V lese je klid, bezpečí... Až se někdy budete nudit, zajděte do lesa a zkuste vnímat les tak jako já.