Jak jsem začala s psaním mých děl

Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla psát větší příběhy. Ve škole jsme každou chvíli psali různé slohovky, ale tím si projde asi každý. Psaní slohu mě vždycky
bavilo, mnohem víc, než třeba matematika, k té jsem měla vždycky přímo odpor. Jednoho dne jsem se rozhodla, že zkusím psát básně. Není vždy lehké vymyslet
dobrý verš. Napsala jsem asi pět básní. Když jsem se nabažila vymýšlení rýmů, rozhodla jsem se, že se pokusím napsat větší příběh. Mou prvotinkou byly
Plameny mágů, v nichž je spousta nedokonalostí. Psaní mě stále víc bavilo, a tak jsem pak v psaní pokračovala. Hodláte se stát spisovatelem? Nebo už píšete
ve velkém? Jestliže chcete psát dílo, nebo o psaní teprve uvažujete, mám pro vás pár dobrých rad, jak nejlépe napsat vaše dílo. Jedna z nejdůležitějších
věcí je, že musíte psát vaše dílo reálně. Neměli byste psát ve dvou kapitolách, že je váš hrdina chudý jako kostelní myš a kapitolách dalších, že se stal
králem. Dále byste se při psaní měli vyvarovat opakování slov. Pokud máte nápad, neukvapujte se s psaním, nechte vaši myšlenku ještě rozvít, pište tehdy,
až budete mít jakousi osnovu příběhu, tedy dobu, místo děje a postavy. Pokud stále žádný nápad nepřichází, nezoufejte, prostě vás dnes nepolíbila můza,
ale zítra se tak může stát. Psaní je pro mne skoro vším! Hrozně mě baví tvořit děj příběhu, postavy, které budou v díle vystupovat. Vždy je dobré si před
psaním důkladně prostudovat historii země nebo města, zjistit si něco o panovnících a obyvatelích. Jestliže chcete začít psát, musíte mít trochu fantazie,
se kterou si stačí patřičně hrát. Nestačí ale jen fantazie, měli byste číst hodně různých knih. Pokud čtete, rozšíříte si slovní zásobu a získáte zkušenosti
o době, v níž se kniha odehrává. Mně rodiče od dětství hodně četli různé knihy, dost často od Karla Maye, Julese Verna, Foglara a spoustu jiných. Později
jsem začala poslouchat zvukové knihy na kazetách, číst si knihy v Braillově písmu a na počítači. Když slyším dnešní mládež, jak spolu mluví, otvírá se
mi křivák v kapse. Za každým druhým slovem je vole a jiné vybrané fráze. Můj názor je, že tak mluví z důvodu, že málo čtou a nemají si co říct.