Jak přežít v extrémních podmínkách

Rozhodla jsem se navštívit jednu pro mne velmi zajímavou přednášku a vskutku nadmíru splnila má očekávání. Tato přednáška byla v duchu především veselí,

legrace, vtipných poznámek, ale i velmi zajímavých informací. Přednášející se zabýval problematikou, jak přežít v extrémních podmínkách. Pan Pavlíček především

působí a provádí tento průzkum na jedné antarktidské polární stanici. Zde je několik posádek z různých koutů země, tento výzkum trvá obvykle šest týdnů.

Předtím ale ti vybraní absolvují dvou či vícedenní kurz, kde se jedou o svých schopnostech přesvědčit na ledovec a další adrenalinová místa tohoto světa.

Jestli obstojí, mohou jet na stanici. Věkem tento výzkum není nijak omezen, mohou si své schopnosti, jak přežít vyzkoušet jak děti, a to třeba od tří let,

tak i starší lidé. Na stanici mají s sebou jen nejnutnější potřeby, vše jen jedenkrát. Stravují se pouze dvakrát denně, pořádně, ale zdravě. Na stanici

se totiž netrpí žádná chemie ani odpad — mýdla, šampony nic. Během dne většina posádky odjede na nějaký vzdálenější ostrov a na stanici zůstane jen jedna

stráž. Příjemné to asi pro něj není... Shrnuto, přes den se tedy jakkoli maká, večer se vracejí a referují si mezi sebou dojmy. Samozřejmě se na stanici

poskytuje i lékařská pomoc, zhruba osm lékařů na dvě stovky osob.
Hluboce smekám před těmi, kdo tento výzkum mají za sebou. Ti, jenž dokázali, že skutečně v extrémních podmínkách přežijí. Neboť ten, kdo neprožije, nepochopí.