Jak jsem se zúčastnila prvního futsalového semináře

V pátek 29. a v sobotu 30. května 2009 se konal seminář futsalu pro nevidomé, který vedl britský trenér David Micock, který trénuje nejen studenty na univerzitě
ve Worcesteru, ale také anglickou reprezentaci. V pátek se seminář měl konat na venkovním hřišti v Komárově a v sobotu uvnitř v tělocvičně na Lipové, tam,
kde vždy. Počasí nám v pátek moc nepřálo, přesto se však sraz ve čtvrt na tři uskutečnil na zastávce Komárov a odtamtud šli hráči společně s trenéry na
hřiště, kde nás měl čekat hlavní trenér Lukáš s Davidem. Při chůzi všichni se všemi konverzovali o nastávajících chvílích a každý se už moc těšil. Občas
pršelo, občas svítilo slunce. Na hřišti jsme se všichni pozdravili a David nám začal vyprávět, Lukáš většinu jeho řeči překládal. David se zmínil, že trénuje
jak studenty, tak i reprezentaci, říkal, že má tento sport velmi rád a na mne působil dojmem velmi vtipného a temperamentního člověka. David už svou trenérskou
profesi provozuje několik let a jak čas pokračoval a vysvětloval nám různá cvičení a hry, počal nám předávat drahocenné zkušenosti a to jak trenérům, tak
i hráčům. Před samotnými hrami a cvičení si každý hráč se svým trenérem podrobně prošel celé hřiště, aby o něm získal představu. Poté se už všichni zaposlouchali
do vysvětlování prvních her s míčem, kdy jsme se měli rozdělit na dvě družstva, každý tým měl dva nebo tři míče, stáli jsme v kruhu a za chůze vpravo či
vlevo jsme si měli co nejrychleji mezi sebou přihrávat. U každého cvičení se všichni srdečně smáli, David, který vše sledoval, říkal, co kdo dělá špatně
nebo dobře. Další úkol byl prostý, měli si jednotlivé dvojice či trojice mezi sebou přihrávat míč, kdy se cvičila přesnost, rychlost a pohotovost hráčů.
Další úkol zněl, že ty dvě či tři družstva skládající se ze tří hráčů, každý dostal jednotlivé číslo, brankář či David řekl jedno či dvě čísla ta čísla
měla běžet na bránu a střelit gól. Když jednotlivé hříčky a cvičení byli u konce, rozdělili jsme se do dvou týmů a do konce semináře se hrál futsal, klasická
hra, která byla moje první. Byl mi přidělen post obránce společně s Honzou Hegrem. Hra se hrála, ostatně jako vždy, velmi akčně. Aby nedocházelo ke srážkám,
obránci i útočníci na sebe křičí slůvko voj, což znamená jdu! Na konci semináře David zhodnotil den, sdělil, co se mu líbilo, co nikoli, co by se dalo
zlepšit a jak. Když jsem odcházela, byla jsem plná dojmů, první futsalový seminář se mi velmi líbil. Ten sobotní probíhal v budově. Nejdřív v učebně, kde
nás David rozesadil a počal nám rovněž vyprávět. Po krátké úvodní řeči, kdy nás přivítal a řekl, že je rád, že nás opět vidí, nám rozdal různé míčky, malé,
velké, ozvučené i bez ozvučení, míčky z různých materiálů. Seděli jsme u několika stolů daných k sobě a my si ony míčky měli přihrávat. Jak David v úvodu
říkal, byla to skutečně velmi zábavná hra, míčků v oběhu bylo několik a hráči si museli míčky co nejrychleji přihrávat. Tímto nám David ukázal, že velmi
důležité je duchovní — mentální vnímání hry. Stoly představovaly hřiště. My jsme dle rozestavení hráčů u stolů věděli, kdo kde je. Ve futsalu je podle
Davida podstatné dělat rychlá rozhodnutí během pár sekund. Poté před každého dal David papír a tužku a sdělil nám, že papír představuje hřiště a prvním
našim úkolem bylo namalovat co nejpřesněji to dokážeme, střed! Tohoto úkolu se všichni zhostili poměrně zdárně. Další úkol nám byl dán a zněl, abychom
si všichni namalovali pomocí koleček na papír rozestavení hráčů na hřišti. Hlavní myšlenka úkolu tkvěla v tom, že každý přítomný měl protnout přímou čarou
hráče sousedního člověka, který kreslil na papír. Tenhle úkol už tak snadný nebyl. Druhá polovina semináře již probíhala v tělocvičně, kdy před samotnou
hrou následovala různá cvičení s míčem, kdy David řekl určitou část těla a my se jí museli dotknout míče, mluvil docela rychle, takže jsme se u vykonávání
tohoto cvičení pěkně zapotili. Pak už následovala samotná hra, kdy jsme byli rozděleni do tří týmů po třech, hrálo se vždy pět minut a pokud jeden z týmů
nedal branku, rozhodovaly penalty. Futsal je sport, který mne baví stále víc, tyto dva semináře mi ukázaly, kde a v čem se můžu zlepšit, měla jsem příležitost
poznat vynikajícího britského trenéra a užít si spoustu legrace.