Mé zážitky ze středoškolského výletu v Chorvatsku

V tomto článku se vám pokusím popsat školní výlet v Chorvatsku. Pátek 16., den D, konečně nastal. Okolo čtvrté hodiny jsme se měli všichni shromáždit před
školou. Když jsme čekali na autobus, povídali jsme si o nastávající cestě. Já jsem se už velmi těšila. Už jsem se nemohla dočkat, až autobus konečně přijede.
Nakonec jsme se přece dočkali a přisupěli dva autobusy, jeden dvoupatrový, kam nastoupila většina z nás, a druhý normální, ale menší. Když jsme byli usazeni,
já jsem seděla s mou největší kamarádkou Peťou, rozloučili jsme se s učiteli a rodiči a vyjeli. Po cestě jsme si povídali, pojídali nějaké jídlo, někteří
spali nebo poslouchali hudbu či filmy, které se promítaly. Vždy asi po dvou hodinách se udělala krátká zastávka, abychom se mohli protáhnout. Přejezdy
celnic probíhaly hladce. Přišla noc a mnozí z nás spali. Spánek v autobusu je však velmi obtížný. Já s Peťou jsme seděly bohužel až úplně vzadu, kde se
nacházela lednička a automat. Bylo tam strašně málo místa, pod nohama jsme měly ještě i příruční batohy. Cestu jsme však přežili všichni ve zdraví. Ráno
jsme konečně přijeli na místo. Cílem naší cesty bylo městečko s názvem BAŠKA VODA. Protože nás jelo moc, byli jsme rozděleni do dvou vilek. Pár z nás bydlelo
ve vile jménem Budič a ten zbytek v Kamenném dvoře. Když jsme se ubytovali, já jsem spala s Peťou a další mou dobrou kamarádkou Aničkou, přišly za námi
dvě holky, Peťa a Olga, spíš se jí ale říkalo Oluš, které s námi na tento pobyt jely jako "pedagogický dozor." Přestože obě studovaly speciální pedagogiku,
já jsem je jako učitelky nebrala, spíš jako dobré kamarádky, kterými se mi i staly. Ty nám řekly, že se půjdeme projít po městě. Peťa zde byla už dřív,
a tak okolí velmi dobře znala. Oluš měla na starost Peťu a Peťa — instruktorka zase mě. Nejdřív jsme si prohlédly město, Peťa nám ukázala, kde je směnárna,
kdybychom si potřebovaly vyměnit peníze, pak jsme se procházely kolem pláže. Já s Peťou jsme se tak nějak odloučily a šly jsme na zmrzlinu. Zmrzlina byla
znamenitá, ale ještě lepší byl zmrzlinář, který nám ji prodával. Měl skutečně nesmrtelné hlášky, pár jich uvedu a za mírně vulgární slova se omlouvám,
ale stojí to za to. Když jsem mu tedy řekla, jakou chci, on: "Kecáš? Nekecáš? Chceš ještě kečup nebo tatarku? Jestli můžu doporučit, vemte si čokoládovou,
tu češi žerou. A nebojte, neposerete se z toho, je mooc dobrá". Při jeho hláškách jsme se všichni museli smát, byl to fakt borec. Druhý den se náš třídní,
předseda celého pobytu a vedoucí naší skupinky, kterou tvořila celá naše třída a ještě někteří z třídy další a samozřejmě Peťa a Oluš, rozhodl, že se půjdeme
vykoupat. Na pláži bylo hrozně moc ježků, měli jsme sice boty do vody, ale člověk nikdy neví. A taky tam byl dost příkrý vstup do vody a velké kameny.
Peťa se po odpolední návštěvě stejné pláže rozhodla, že si uděláme vlastní skupinku, a že nás zavede na pláž, na které byla tenkrát. Skupinku tedy tvořila
Peťa, Oluš, Peťa, Anička a já. Náš třídní souhlasil. Druhý den jsme tedy posnídaly a vyšly na pláž, o níž nám Peťa říkala. Cesta mohla mít okolo dvou kilometrů.
Na pláži se nacházela i restaurace s názvem Letní ráj. Pláž byla nádherná, oblázková, s malými oblázky, což pro nás znamenalo i skvělý přístup do vody.
Další výhodou bylo, že na pláži bylo málo lidí. Byla to pláž, na níž jsme pak strávily celý pobyt, prostě jednička! Dopoledne i odpoledne jsme ležely na
pláži a koupaly se v moři. Peťa nám vždy na pokračování četla jednu skvělou detektivku, která se nám velmi líbila a už jsme se nemohly dočkat dalšího děje.
Voda byla teplá, slunce velmi pálilo, a tak jsme nepodceňovaly situaci a mazaly se opalovacími krémy. A taky jsme dost pily,nealko samozřejmě, to je v
takovém horku nesmírně důležité! Většinu toho úžasného pobytu jsme strávily u moře, fantazie! Jednou jsme si do restaurace Letní ráj zašly na smažený sýr.
Byla to porce jako pro dřevorubce, s pečenými brambory a oblohou. Oběd byl skutečně znamenitý! Jednou nám třídní řekl, že bude pro zájemce možnost výletu
lodí, měl se jmenovat Makarská riviéra v noci. Mnoho z nás souhlasilo, a tak jsme jeden večer šli do přístavu. Parník, na němž jsme měli výlet prožít,
byl velký a pěkný. Výlet měl trvat asi dvě hodiny i s přestávkou na Makarské. Po chvíli jsme se tedy nalodili a vypluli. Naše loď vzdouvala vlny moře,
a když jsem tak plula na houpající se lodi, úplně jsem si připadala jako pirát, naprosto úžasný výlet, jak cesta tam, tak i zastávka v městě Makarská,
a nakonec i zpáteční cesta. Jedno odpoledne se naše skupinka rozhodla, že si půjdeme nakoupit nějaké dárky a suvenýry. Já jsem si pro sebe koupila, jak
jinak, než zvonek s nápisem Baška Voda, pak jsem ještě nakoupila mušle, které moc pěkně šumí, jednu z nich jsme pojmenovali Helmídek, protože má podobný
tvar helmě a je taky tak hladká, a jiné věci. Nikomu z nás se nechtělo jet domů, ale všichni jsme věděli, že ten den brzy přijde. Byla jsem plná zážitků
a těšila jsem se, až budu o tomto pobytu povídat. Byl to pro mne jeden z nejkrásnějších pobytů u moře, kde jsem si užila spoustu legrace, zábavy a jiných
pěkných věcí.